Liberální názor má sice starověké předchůdce (např. Prótagorás, Démokritos, Perikles), avšak zosobňuje politickou teorii novověku. Klasické liberální teorie zdůrazňují význam společenského uspořádání, které respektuje různost myšlení a umožňuje zlepšení lidského života svobodnou soutěží mezi odlišnými tradicemi. Zlomem ve vývoji liberalismu byla snaha podřídit život společnosti racionální reorganizaci - vzniká specifická koncepce společnosti (např. J.S. Mill). Moderní liberalismus se snažil ostatním vnutit racionální cestu ke zdokonalení. Skutečná podstata tohoto ideového směru však spočívá v hledání principů politické spravedlnosti, která se bude těšit souhlasu lidí různých názorů a postojů. Obnova liberálního uspořádání vyžaduje revoluci lidského myšlení a radikální reformu politických institucí. Liberalismus se musí vrátit ke klasickým koncepcím. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze