Hrdinou románu je chlapec Šurka. V jeho světě je vše jasné a pravdivé, Šurka nedovede pochopit obojakost dospělých. Mezi sebou mužici nadávají a vyhrožují pánům, a když pak se objeví panský kočár, ohýbají hřbety. Vysvětluje si to tak, že v dospělém jsou "dva lidé". Jeden - jako maminka - dělá, co si myslí, druhý - jako otec - něco jiného si myslí a něco jiného dělá. Prostřednictvím Šurkova dětského pohledu odhaluje autor vesnické poměry před 1. svět. válkou. Odkrývá však současně i zdravou podstatu lidu, jeho mravní sílu, víru v šťastnou budoucnost. V Šurkovi nebudou "dva lidé". Vyrůstá z něho rovný, sovětský člověk. Zdroj anotace: Národní Knihovna ČR