Povídka o tom, jak sovětští lidé objevili zdroj kaučuku. V ústředí děje je skupina komsomolců, kteří podnikli r. 1931 výzkumnou výpravu do Středního Ťan Šanu, aby vytyčili trasu budoucí automobilové silnice. Kromě této práce stanoví si za úkol pátrat po kaučukodárných rostlinách, jež by nahradily dosud jediný zdroj kaučuku, tropickou heveu. Po dlouhém a obtížném hledání se jim podaří za pomoci místního obyvatelstva objevit ťanšanskou smetanku. Laboratorní průzkum ukáže, že kok-saghyz ( kazaš. ="zelený žvanec"), jak sovětští vědci smetanku nazvali, je nejlepší kaučukodárnou rostlinou mírného pásma. Za války, když se Japonci zmocnili kaučukovníkových plantáží v tropech, usilovali Američané i Němci o získání kok-saghyzu, neboť bez kaučuku nebylo možno válčit. Avšak sovětští kolchozníci dovedli ochránit pampelišku před hrabivými Američany i fašistickými okupanty. Po zkončení války zaměřili veškeré úsilí k zušlechtění rostliny a dosažení vyšších hektarových výnosů. - Povídka, psaná poutavou, místy téměř detektivní formou, zdůrazňuje krásné vlastnosti sovětských lidí - "neustálé úsilí o pokrok, podnětnost a ochotu sdělovat zkušenosti". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR