P. patří k vynikajícím představitelům ruské lit. kritiky a publicistiky šedesátých let min. století, spolu s Dobroljubovem, Černyševským a Někrasovem hájil ideje revoluční demokracie v boji proti absolutistickonevolnickému řádu a carismu. Byl vášnivým propagátorem přírodovědeckého materialismu. Jeho ideálem byl "realista, myslící dělník, jenž s láskou vykonává svou práci". V rozkvětu své lit. činnosti vysoko cenil význam literatury a umění. Avšak v posledním období svého krátkého života (utonul v 28 letech) se věnoval "ničení estetiky". Umění prohlašoval za škodlivé z toho důvodu, protože prý odčerpává společnosti energii, jíž má být použito ke "studiu a rozšíření přírodních věd". Vycházeje z této mylné myšlenky, zavrhoval jakýkoliv kladný význam Puškinovy tvorby. Přesto, že se dopustil i jiných zásadních chyb, měla jeho činnost hluboký vliv na několik generací ruské mládeže. Svými skvělými články, plnými jemného vtipu, probouzí mysl a učil přemýšlet. Vřele miloval vlast a národ a byl nesmiřitelným nepřítelem všech bohatých darmožroutů. (Podle Dějin rus. lit.). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR