Soubor historických črt, napsaných na podkladě archiv. materiálu, tvoří jednak 12 obrázků pražských, jednak samost. oddíl "Tři obrázky venkovské". Rozsahem největší titulní povídka vypráví o manželství mladého panského ranhojiče se stárnoucí bohatou vdovou, s níž se veselý Vlach lehkomyslně ožení pro peníze a která žárlivými výstupy učiní z manželství peklo, jehož obětí se stane jejich mladá chudá schovanka. Ostatní Pražské obrázky: V kolleji Rejčkově, Boj o pivo pivem, Malý Faust, Rytíři, Mluvte česky, V úkropě sladovnickém, Dlouhý muž, O veliké noci v staré Praze, Tanec a připití, Očarovaný švec, Pytláci. Venkovské obrázky: Bouře v Olomouci, Strach na Táboře, Bezbožnice. Příběhy (s výjimkou Pytláků - 1720) se odehrávají v době předbělohorské, kterou Z.W. charakterisuje i dikcí. Přes často objektivistické líčení rozmarných i tragických příběhů je patrna v povídkách z prostředí městské chudiny autorova účast s utištěnými. Na myšlení i jednání Wintrových postav je vidět jejich sociální podmíněnost a v líčení činů, považovaných tehdy za trestné, lze rozpoznat, jak vyrůstaly z třídních rozporů feudální společnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR