Kniha se zabývá přípravou, vlastnostmi i praktickým použitím organických sloučenin křemíku a vysvětluje zásady jejich názvosloví, podle něhož se tyto látky dělí na silany (hydridy), siloxany, silazany, silthiany, cyklické sloučeniny, hydroxy-aminoderiváty, organokřemičité sloučeniny s kovy a sloučeniny, kde nevystačíme s těmito názvy. Pojednává o analytických methodách v chemii organokřemičitých sloučenin a věnuje zvláštní kapitolu polymerům nesiloxanových typů a polymerům organosiloxanovým. Věnuje pozornost silikonovým kapalinám, silikonovým konsistentním tukům, pastám, elastomerům, lakům i pryskyřicím a celé řadě jiných problémů silikonové chemie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR