Fejetony a úvahy známého novináře, publicisty a spisovatele mají úsměvnou podobu zlepšovacích návrhů, adresovaných samotnému Stvořiteli. Své fejetony koncipuje Aleš Palán jako rady Bohu, jak zlepšit ani ne tak svět, jako člověka v něm. Ve svého adresáta autor zjevně vnitřně věří a obrací se k němu bez mystické bázně, zato s upřímnou důvěrou. Popisuje a především sám na sobě dokládá lidské slabosti a nedokonalosti, přičemž našemu stvořiteli předkládá vtipné zlepšovací návrhy, jak nás jich alespoň částečně zbavit. Čtenář však snadno nahlédne, že zdánlivě troufalé "rady Bohu" jsou určeny především člověku a že realizace většiny zlepšováků by mohla být zcela v lidské moci. Palánovy texty se vyznačují kultivovanou formou, neokázalou slovní invencí, vtipem, pokorou a při své kritičnosti i zásadním optimismem. Tím vším se řadí k nejlepší tradici českého fejetonu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze