Povídka, inspirovaná osobností malíře Egona Schieleho, je zasazena do Českého Krumlova na počátku 20. století. V povídce, vydané k příležitosti 100. výročí předčasného úmrtí významného expresionisty Egona Schieleho, přivádí autor malíře do Českého Krumlova roku 1910, kde jeho návštěva zanechá nesmazatelnou stopu nejen v srdcích dvou mladičkých dívek. Na malé ploše povídky dokázal Jiří Hájíček svým typicky neokázalým realistickým stylem naznačit atmosféru počátku století i střetu bohémského světa s maloměstským prostředím (kromě Egona Schieleho se tu mihne i malíř a mim Erwin Osen), načrtnout příběh dvou rozdíných dívek, jejich sdíleného okouzlení a marných nadějí, i nechat zaznít ozvuk převratu roku 1918 s disharmonickým tónem zprávy o malířově smrti. Jeho nevelký posmutnělý obrázek je tak také jakousi "skicou" k tématu pro větší umělecký útvar. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze