Kniha Igora Lukeše, profesora Bostonské univerzity, se zabývá dramatem československého státu v nejistém prostoru mezi Východem a Západem od konce první světové války až do Mnichovské dohody v roce 1938. Lukeš podrobně sleduje počátky československé politiky vůči nově vzniklému sovětskému Rusku a důraz klade na dosud neznámé aspekty československo-sovětského spojenectví od poloviny třicátých let. Líčí nesnáze středoevropského státu a Benešovy zahraniční politiky v mantinelech daných aktivním ruským přístupem, apatickým postojem Západu, nacistickým ohrožením a tlakem komunismu. Zabývá se mimo jiné Benešovou rolí v tzv. Tuchačevského aféře, československou reakcí na anšlus Rakouska, příčinou částečné mobilizace v květnu 1938, a především vyvrcholením československo-německé krize v září 1938. Hlavní důraz přitom klade na tragickou postavu Edvarda Beneše. Lukešovo líčení, které nepostrádá živost a dramatickou gradaci, je založeno na pečlivém studiu archivních historických pramenů, zpřístupněných počátkem devadesátých let, a vedle množství dosud neznámých faktů přináší rovněž nový pohled na řadu otázek dané tematiky, ať už jde o osobnost Edvarda Beneše, ochotu Sovětského svazu vojensky zasáhnout ve prospěch Československa, úlohu Kominterny či západní politiku appeasementu. Práce vychází v novém vydání u příležitosti osmdesátého výročí mnichovských událostí.   Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU