Autor zdůrazňuje důležitost a obtížnost výchovy mládeže a ukazuje, že za úspěšné plnění tohoto úkolu odpovídají nejen rodiče a škola s jejími mimotřídními a mimoškolními zařízeními, nýbrž také občanská veřejnost, tj. všichni, kteří s mládeží přicházejí do styku a působí na ni. Na konkrétních příkladech dokládá, jak důležitá je jednota a důslednost ve výchově, varuje před nesprávným příkladem dospělých a radí, jak s nedospělým člověkem jednat, jak ho učit a nenásilně usměrňovat vývoj jeho charakteru.