Čtyři povídky ze života českých cukrovarnických dělníků 90. let (Manželé Strouhalovi, U řezaček, Cvrček, Duše továrny ) - podávají realistické obrazy všech stránek tehdejšího ubohého života továrního dělnictva (opilství, manželské rozvraty z bídy, práce dětí, pro které je továrna mučírnou a dohání je k sebevraždám, milostná dramata, zaviněná nízkou morálkou a hrubým prostředím, tehdy neřešitelný rozpor dělnice mezi upřímným zaujetím a zálibou k práci v továrně a mezi povinnostmi matky a hospodyně). Přesto, že spisovatel vidí problémy s posic buržoasie, jejímž byl příslušníkem, a jeho závěry vyznívají buďto v projevy soucitu (Podivný je to lid a v nejvyšší míře ubohý" - říká tovární lékař v jedné z povídek) nebo v svépomocné náhodné akce, nepozbývají jeho povídky dokumentárního významu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR