Práce se soustřeďuje na vztah studentstva k dělnickému hnutí a soc. demokracii. Jeho třídní původ však neosvětluje. Načrtává i ideologické a politické pozadí tehdejších bojů. Rozlišuje stranické směry ve studentstvu, popisuje působení antisemitismu, individualismu a katedrového socialismu na tzv. neodvislé studentstvo, mladorealisty a socialistické studenty v období hilsneriády a velké hornické stávky, vznik první socialistické skupiny na vysokých školách, politickou problematiku socialistického studentstva. Poslední kapitola objasňuje dva proudy, jež vznikly hlavně ve studentském spolku Slávie. První je vedl k buržoazii, druhý ke KSČ. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR