Ústředním námětem románu (po prvé vyšel r. 1930) je hospodářská válka, která se odehrála v r. 1927, v době, kdy SSSR nebyl ještě s to, aby čerpal vlastními prostředky pro sebe všechno své bohatství nafty, a rozdělil proto dočasně právo těžby mezi Anglii, Ameriku a Francii. Amerika pak pod záminkou pacifismu a nepolitických zájmů se snažila získat ruský petrolej z rukou Anglie a v Československu chtěla zřídit největší rafinerie. Na příběhu mladého norského úředníka, který mimoděk objeví pachatele požáru petrolejových skladišť v Oslo a udělá pak závratnou kariéru, je vylíčena složitá síť světové diplomacie, prostírající se kolem ústředního boje dvou největších petrolejářských koncernů, anglického a amerického, o ruskou naftu. Boj vrcholí přepadením sovětského vyslanectví v Londýně dne 12. května 1927, které anglická vláda dala neoprávněně provést, aby se zmocnila americko-ruské petrolejové smlouvy, a po němž byly přerušeny ruskoangl. diplomatické styky. Román objasňuje, jak imperialistické velmoci již tehdy zápasily o přírodní bohatství nikoliv pro jeho mírové využití, ale pro válečné účely a pro zajištění vlastní světovlády. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR