Monografie se snaží odpovědět na otázku, zda lze prostřednictvím děl esejistů A. Reyese, M. Gonzáleze Prady a J. C. Mariáteguiho, J. M. Arguedase, O. Paze a A. Roy Bastose nalézt významnější rozdíly v interpretaci míšení indiánských kultur. Otázka hranic je v hispanoamerickém prostředí a s ní spojený požadavek na kulturní odlišnost specifická - vnitřní hranice, nejen územní, jsou otázkou společenskou a míšenectví není řešením k překonání kulturních bariér, nemá vliv na konkrétní společensko-politickou situaci daného národa, v němž přetrvává silná hierarchie a předsudky spojené s rasovým původem. Pro samotné míšence, kulturní i rasové, se tento vztah mění ve vnitřní konflikt. Rozdíly mezi kulturami jsou mnohdy neslučitelné - západní civilizace je založená na obchodu a individualitě, indiánská na kolektivu a náboženství. Autoři přítomných esejů se přiklánějí (viz. Arguedas) k vzájemnému prorůstání kultur aniž by hrozilo pohlcení, naopak možné přijetí původních zvyků a tradic indiánského obyvatelstva, které jsou mnohde dosud živé. Zejména by měly být akcentovány současné problémy potomků původních civilizací, jejichž řešení by mohlo být východiskem. - V úvodu je vymezen esej jakožto literární žánr, jehož prostřednictvím je interpretována uvedená problematika. - Resumé v češtině a angličtině. Zdroj anotace: MLP