Esejistická práce docenta evropských duchovních dějin na vídeňské universitě je bohatě podnětným filosoficko-teologickým zamyšlením nad vztahem soudobého života k Bohu, nad úlohou manželství ve světě, nad poměrem dnešního člověka ke smrti a nad styčnými body církve a umění v naší době. Knihu uzavírá obšírnější studie o francouzském mysliteli Teilhardu de Chardin, jehož "otevřený humanismus" je nutně blízký autorovi, který se u všech jmenovaných problémů zastává otevřenosti člověka vůči světu a plného přijetí osobní odpovědnosti. Svižné podání a bystrost postřehů založily Heerovu popularitu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR