Pro poezii Jiřího Olšovského je charakteristické porovnávat lyrickou rovinu s děním současného světa nebo s přírodními motivy. V prvním oddílu sbírky (Dívky) proto výrazně sází na spontánní intimní tón, který je slyšet v palčivých ohlédnutích i v dnešních letmých dotycích. Olšovský vášnivě píše o jarním poupěti / jež může být sežehnuto mrazem, o lásce, která tu kmitá a námi zní, o dívce, jež k ránu thajsky tě líbá a má tolik svěžích vůní. Ve druhé části (Blesky v dáli) se pak autor v miniaturních úvahách zabývá zánikem civilizace, nezadržitelným procesem stárnutí a na pohled banálními a všedními lidskými radostmi, které však mají pro smysluplný život člověka nedozírnou cenu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz