Tři studie tvořící příspěvky k dějinám sovětské literární kritiky dvacátých let. Zkoumají program a vývoj teorií tří skupin, z nichž v lefovské kritice "se setkáváme s nejvyhraněnější avantgardní koncepcí literatury, vrappovské s nejvýraznější podobou ideologicko-politicky pojatého proletářského realismu a v Perevalu s vývojem od konvenčního realismu k neorealismu". Autoři věnují značnou pozornost také otázce, jak se v myšlení těchto tří skupin odrážela celková krize literatury a myšlení o ní, která nastala na konci dvacátých let. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR