Na případu bezručovské problematiky se autor studie snaží zachytit specifické textologické koncepty a přístupy, které Králík ve svých pracech uplatňoval. Pro Králíkovo bádání je typická metoda tzv. stratigrafie neboli čtení s použitím kalendáře. Jádrem metody je snaha o chronologické uspořádání Bezručových básní a zachycení proměn jeho tvorby v čase. Práce se dále zabývá četnými spory a polemikami o Bezručovo dílo týkající se především problematické datace Bezručových básní, určení jejich autorství či práce s jejich rukopisy a faksimilemi. Důraz je kladen na proměny Králíkova přístupu k ediční praxi, jež se výrazně lišila od edičních přístupů jeho oponentů. Součástí knihy jsou také výstupy z nejvýznamnějších bezručovských konferencí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz