První část se zabývá základními problémy sborové interpretace. Vymezuje rozdíly mezi sborovým a orchestrálním dirigováním, zdůrazňuje důležitost speciální hudebně pohybové a hudebně výrazové průpravy, jako jsou například nonverbální projevy a jejich druhy, seznamuje s celou řadou hudebně výrazových prostředků a nabízí jejich využití při nácviku a interpretaci sborové skladby. Jedna z kapitol je věnována interpretaci církevní a duchovní hudby, v níž pomocí minislovníčku duchovní hudby překládá z latiny známé názvy písní a skladeb a uvádí jejich souvislost s průběhem církevního roku. Pozornost je věnována i výběru sborové literatury, dramaturgii sborového vystoupení, soutěžím a festivalům. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR