Number of the records: 1
Condie, Allyson Braithwaite - Author
Vyd. 1. - Praha : Knižní klub, 2012 - 342 s. ; 21 cm
ISBN 978-80-242-3851-7 (váz.)
Neradová, Martina, - Translator
americké romány vědecko-fantastické rományCall number C 186.755 Title statement Dokonalý sen / Ally Condieová ; [z anglického originálu ... přeložila Martina Neradová] Main entry-name Condie, Allyson Braithwaite (Author) Edition statement Vyd. 1. Issue data Praha : Knižní klub, 2012 Phys.des. 342 s. ; 21 cm ISBN 978-80-242-3851-7 (váz.) National bibl. num. cnb002416705 Original Crossed Another responsib. Neradová, Martina, 1974- (Translator)
Předchází Condie, Allyson Braithwaite. Dokonalý pár
Následuje Condie, Allyson Braithwaite. Dokonalý svět
Form, Genre americké romány * vědecko-fantastické romány Conspect 821.111(73)-3 - Americká próza UDC 821.111(73)-31 , (0:82-311.9) Country Česko Language čeština Document kind BOOKS References (2) - BOOKS Kdesi v nejisté budoucnosti pátrá Cassia ve vnějších provinciích po Kyovi, jehož sem Společnost odvedla na jistou smrt. Když zjišťuje, že se Kyovi podařilo uprchnout do velkolepých, ale divokých kaňonů, neváhá i ona riskovat život – po nebezpečném útěku z pracovního tábora se vydává po Kyových stopách do Příčného řezu, tajemného místa, v němž prý lze nalézt poslední záblesky svobodného života a možná i Vzpoury, k níž se Cassia touží přidat. Jenomže přeje si to samé i Ky, jenž toho o sobě zamlčuje mnohem víc, než se původně Cassie zdálo? A jaké tajemství skrývá Xander? Druhý díl úspěšné trilogie americké autorky Ally Condieové. Ukázka z textu Dnes, časně ráno, jsem za sebou uslyšel kroky křupající na zmrzlé půdě. Neotočil jsem se, takže ani nevím, kdo se to za mnou vydal až na kraj vesnice. „Co to děláš?“ zeptal se mě ten hlas. Nepoznal jsem, komu patří, ale to nic moc neznamená. Do vesnic věčně posílají nové lidi. Umíráme stále rychleji. Že nás Společnost nikdy nevyužije pro boj, to mi bylo jasné ještě dřív, než mě v Orii strčili do vlaku. Na to má dost techniky i trénovaných Důstojníků. Lidí, kteří nejsou abnormálové ani anomálové. Společnost potřebuje těla – a jako těla nás také vnímá. Jsme vesničané sloužící jako vějička. Přesouvají nás, kam potřebují. Podle toho, kde chtějí vyprovokovat útok nepřítele. Chtějí, aby si nepřítel myslel, že vnější provincie zůstávají obydlené. Že se v nich pořád žije. Ale jediní lidé, které jsem tady viděl, jsou návnady jako my. Lidé shození z nebe s minimem zásob, s nimiž jen tak tak vystačí, než je nepřítel zabije. Domů se nevrátí nikdo. Zdroj anotace: Portál Srovnáme.czLoading…
Number of the records: 1