Havíř Rudolf Hudec si musí jít hledat pro účast na stávce práci do Německa. Pod změněným jménem se usazuje v Sasku, brzy za ním přijíždí jeho milá a dík krajanské solidaritě prožívá rychle se množící rodina hezkáléta.Aleprorozmíšku s nadřízeným je Hudec propuštěn a stěhují se do Vestfálska. I zde si váží dobrého pracovníka. Po vypuknutí svět. války je Zvonař (tak se Hudec v exilu nazývá) udán jako zběh. Prochází frontou, konečnějevyreklamovánaposlán zpět na šachtu. Při důlní katastrofě je zabit nejstarší syn. Otec si usekne prsty, aby se vyprostil zpod řítící se klenby. Po válce se sedmičlenná rodina vrací do vlasti. Není práce ani pro mladé, natožpromrzáka. Bídajestále větší. Nezbývá, než chodit po žebrotě. - V první části havíř vzpomíná. Druhou vypráví autorka. V třetí je nepřetržitým monologem Hudcové, krásné postavy obětavé dělnické ženy a matky. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR