Jakékoliv srovnání Loose s Le Corbusierem je fascinující. V práci obou architektů nalezneme tvůrčí napětí mezi dvěma specifickými přístupy. Na jedné straně se jejich práce dotýká autonomie architektonických prostředků, na druhé straně se oba architekti pokoušejí, každý svým vlastním způsobem, umístit svou práci do kontextu. Tyto kontexty se často překrývají. Pro Loose je výchozím bodem tradiční řemeslná činnost, čili úkol je určen sociálně. Pro Le Corbusiera spočívá jádro architektonické metody v rozdělení práce mezi navrhování a realizaci. Stanovení a prostředky realizace jsou formulovány ve vztahu k novým technologiím. Vezmeme-li v úvahu i kulturní pozadí obou architektů, téma se ještě více komplikuje. Prostor v sobě zahrnuje dojem kontinuity a vzdálenosti, stejně jako představu uzavření. Jejich vlastní slovník, Raum a espace, pravděpodobně také částečně utvářel jejich vize. Toto upravené a aktualizované vydání pohlíží na zásluhy těchto dvou velikánů moderní architektury novým způsobem. Publikace obsahuje eseje Loose i Le Corbusiera, a zároveň se také zabývá vývojem práce obou architektů, v němž detailně odkazuje k jejich projektům rodinných domů, od Strasserova domu (1919) po Poslední dům (1932) a od systému Dom-Ino (1915) po vilu Savoye (1932). Díky vynikajícímu přehledu a analýzám nabízí tato kniha čtenáři hlubší nahlédnutí do motivací těchto dvou architektů, kteří jsou si tak blízcí, a přece tak vzdálení. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz