Reportáže B. Šmerala (z r. 1920), I. Olbrachta (z téhož roku) a M. Majerové (z r. 1924) se ostře lišily od tehdejší literatury, jež zveličovala negativní průvodní jevy revoluce. Všechny tři reportáže se naopak snaží postihnoutto nové a revoluční, co se teprve rodilo za nepředstavitelně těžkých podmínek, a umožňují srovnávat velké změny, k nimž v Sovětském svazu za padesát let existence socialismu došlo. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR