Studie se zabývá popisem nářečního syntaktického systému na území, které je na severu ohraničeno státní česko-polskou hranicí, na východě hranicí nářečí těšínských a na jihu hranicí nářečí východomoravských a které představujena 200 lokalit. Práce si nejprve všímá věty jako celku, a to jak věty podle postoje mluvčího k sdělované skutečnosti, tak i věty podle mluvnické členitosti, dále zkoumá vnitřní stavbu věty co do větných členů, samostatnýchvětných členů, shody těchto členů a slovosledu a sleduje souvětí, a to zvlášť souřadné a zvlášť podřadné. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR