Čas od času se na Zemi rodí výjimečné bytosti. Jsou zpravidla umělecky nadané a tělesně krásné. Jejich duše jsou zářící, statečné, laskavé, předurčené k tomu, aby zjemňovaly a zahrnovaly láskou všechny, kteří mají štěstí vstoupit do jejich blízkosti. Karolina von Gomperz-Bettelheim nepochybně k těmto vzácným bytostem patřila. Prošla bez pocitu křivdy, lítosti či závisti krušným mládím, aby později bez pýchy a samolibosti vystoupila na výšiny závratné slávy a velkého bohatství. Zbožňovaly ji davy ctitelů umění, přátelé věhlasných uměleckých jmen, mocnáři, ale ona kráčela životem nedotčena jeho pomíjivým vábením. Zůstala sama sebou až do dne, kdy její duše bez lítosti odešla zahalena do závoje sněhových vloček z tohoto světa, šťastná, že splnila svůj životní úkol. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz