Román o branném povstání Chodů za vlády Leopolda I. proti trhanovskému pánu Lamingerovi, který prohlásil za neplatné výsady, jež dostali Chodové od českých králů za pohraniční služby. Vzbouření sedláci podlehli přivolanému vojsku a vůdce povstání, Jan Sladký Kozina, byl odsouzen k smrti a v Plzni popraven. Jirásek vytvořil svým románem "nejlepší snad revoluční obraz, jejž dosud z českého prostředí máme". Jan Sladký Kozina je "opravdový revolucionář, v němž revoluce dlouho zraje a který proto z počátku dokonce váhá, je-li dobře na pány udeřit. Je v něm ještě kus staré husitské víry v právo a spravedlnost, a proto myslí, že přece není možno, aby jim, Chodům, se nedostalo po právu a spravedlnosti. Tím hroznější však, neoblomnější a prudší jest potom, když poznává, že v této víře byl zklamán. Tu nezná již vůbec žádné váhavosti, žádného kroku zpět, nýbrž jde stále vpřed, i když při tom zahyne." (Z. Nejedlý: Čtyři studie o Al. Jiráskovi.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR