Antologie v uspořádání Marcely Turečkové dokazuje, jak ojedinělým zjevem se Jiří Suchý stal zvláště v oblasti písňových textů, které upoutaly pozornost několika generací. Hned v úvodní písni Noční song, která je vybraná z autorovy hry Smutek bláznivých panen a jejíž jediný verš dal vlastně název celému tomuto výboru, nalezneme všechny znaky, jež jsou příznačné pro autorův charakteristický rukopis: jde především o hravost a vtipnost, neobyčejnou lehkost i osobitý pohled na svět. Suchý umí dokonale pracovat s rýmovou formou, kterou navíc umocňuje mnohdy skeptickým pozorováním, jindy zase úsměvným laděním. Je až neuvěřitelné, že tímto stylem, jenž v sobě nese doslova nabitou jazykovou invenci, napsal Suchý přes tisícovku textů, které se dnes řadí nepochybně k tomu nejlepšímu, co u nás ve sféře slovesné tvorby v kombinaci s populární hudbou vzniklo. Tomuto tvrzení konečně odpovídá i těchto pár strof, v nichž je ukryt titul tohoto drobného a navíc i půvabného svazku: Zdá se mi že jsem rohožka / Ležím na prahu pivnice / A noc je nahá černoška / A sen je zvadlá kytice. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz