Kapitoly knihy netvoří ucelený soubor, nýbrž shrnují jednotlivé postřehy a přinášejí zobecnění, k nimž autorka dospěla jako translatoložka, lingvistka, překladatelka i čtenářka. Nechce teoretizovat, poučovat ani kritizovat, spíš jí jde o aplikaci teorie překladu na poznatky z vlastní dlouholeté překladatelské i čtenářské zkušenosti. Hlavně chce poukázat na různá úskalí, která při překládání vznikají, upozornit na specifické problémy při práci s jednotlivými literárními žánry, povšimnout si méně častých překladatelských postupů i osobitostí, ale také záludností češtiny, jež je třeba mít při zprostředkovávání cizího textu do cílového jazyka neustále na zřeteli. Zdroj anotace: SKAT - Souborný katalog