Zatímco devatenácté století znamenalo pro česko-irské vztahy především uvedení irského tématu do českého prostředí, interpretaci irského politického programu pro účely českých národovců a první české návštěvy v Irsku (Václav Petrů, Jiří Guth Jarkovský), století dvacáté přineslo větší vyváženost ve vzájemných vztazích, a to ve smyslu osobních kontaktů. Na obou stranách se začala objevovat řada osobností, které se vzájemně inspirovaly. Oproti devatenáctému století se situace začala posunovat od českého obdivu k irské politice k irskému zájmu o české národní obrození, zvláště o snahu po jazykové rovnoprávnosti češtiny a němčiny. Zdroj anotace: SKAT - Souborný katalog