Sochařka Ellen Jilemnická vedle výtvarné práce vytvářela od šedesátých let 20. století rovněž meditativně laděné, niterné básnické reflexe, které jen zčásti publikovala v časopisech nebo v katalozích k výstavám. Svým literárním projevem se řadí k výrazným současným výtvarnicím, které v ústraní ateliéru také píší poezii zrcadlící jejich životní a uměleckou zkušenost. Obdobně jako Adriena Šimotová, Běla Kolářová nebo Eva Švankmajerová tvoří i Jilemnická básně naplněné obrazností a konkrétností, směřující k lyrické fenomenologii a současně i k poetizaci světa. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz