Rozsáhlá románová skladba o životě t. zv. "pravého" dona Juana (na rozdíl od Tiršova dona Juana Tenoria), jímž byla historická osobnost hraběte Miguela z Manary. Žil v letech 1626-1679 ve Španělsku Filipa IV., jehož vláda byla dobou "ostrých protikladů jesuitského pokrytectví a nesmírné rozmařilosti panstva, dobou barokní tmy a nedýchatelného dusna inkvisice". (J. Toman.) S duší plnou rozporů chce don Miguel poznat absolutní lásku bez konce a bez kazu, nachází však ve své společnosti přetvářku, lež a pokrytectví. Jeho nesmírné bohatství mu dovoluje hnát se sobecky za soukromým štěstím, ničit životy a rodinná štěstí žen, a ani stát a inkvisice se neodváží proti němu vystoupit. Teprve v bolesti nad smrtí ženy, která splňovala jeho představy, si uvědomuje zlo, jež napáchal, a stává se řádovým bratrem. Poznává blíže život chudiny a osobní utrpení ho naučí vidět bídu druhých. Poznává, že nestačí modlit se a kát se, ale že je třeba pomáhat skutky. Celý majetek věnuje na postavení nemocnice, sám je nejobětavějším ošetřovatelem a nachází své životní štěstí v práci pro zubožený lid. Zdroj anotace: NK ČR