František Pánek (1949) patří k nejvýraznějším představitelům české undergroundové poezie. Je možno bez přehánění říci, že ve své kompletní, původní, nepřepracované sestavě je tento svazek básnickým protějškem Vaculíkova Českého snáře. Pánek je básníkem obdařeným mimořádnou senzibilitou, umocněnou rozštěpeným vnímáním světa, současně též autorem-svědkem a také spisovatelem v tom nejlepším slova smyslu insitním. S použitím často drastického výraziva, monstrózních obrazů a občas též jaksi „chybného“ tvarosloví se na ploše básnické miniatury, zkratky, básníkovi podařilo vyjadřovat mravní deprivaci tzv. „normalizační“ éry sedmdesátých let jako snad žádnému z jeho undergroundových kolegů. Výbor uspořádal, ediční poznámku, medailon a komentář napsal Martin Machovec. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz