Tato podivuhodná čítanka byla vlastně vytvořena českými studenty, vězněnými v sachsenhausenském koncentračním táboře, kteří v tomto nehostinném a krutém prostředí často vzpomínali na oblíbené verše. Podle své nejlepší paměti dávali dohromady sloku ke sloce a tajně tyto básně zaznamenávali většinou na papírky, určené k balení cigaret. V oné pochmurné době, plné ponížení, se tak poezie náhle stala určitým povznášejícím symbolem, který alespoň na okamžik dovolil zapomenout na těžkou skutečnost a pomáhal ji překonávat. Je pochopitelné, že v onom čase neexistovaly možnosti na důsledné redigování tohoto sborníku. Vzhledem k tomu, že základním kritériem však byla síla i moudrost psaného slova, na uspořádání příliš nezáleželo. A tak nevadilo, že se vedle sebe ocitla například čínská lidová poezie s Nezvalem, Ovidius s Gellnerem nebo Wolker s Rimbaudem. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz