Armáda růží, tak Jásir Arafát nazval roku 2002 palestinské ženy a vybídl je k boji proti izraelské okupaci. Ještě téhož dne Wafá Idrísová spáchala sebevražedný atentát. Jako první šahídka intifády se stala vzorem pro další ženy, které ji na cestě mučednické smrti následovaly. Jaké důvody je k tomu vedly? Proč kult mučednické smrti se šíří napříč celým arabským a muslimským světem? Americká zpravodajka Barbara Victorová hledá odpovědi na tyto otázky prostřednictvím příběhů palestinských žen, které zemřely či se pokusily zemřít jako šahídky (mučednice). Přes rok cestovala po západním břehu Jordánu, v Gaze a v Izraeli, vedla rozhovory lidmi. Zpovídala státní zaměstnance, historiky, psychology, zdravotníky, rodiny a přátele obětí bombových útoků i členy bojových teroristických organizací. Snažila se pochopit společenské a kulturní prostředí, které vehnalo šahídky do náručí smrti. Popsala životní příběhy čtyř sebevražedných atentátnic, ale i osudy dalších teroristek, jimž se nepodařilo úkol splnit. Jak zjistila, všechny úspěšné i neúspěšné atentátnice trpěly osobními problémy a mučednická smrt pro ně představovala způsob, jak opět získat uznání a místo ve společnosti Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz