Román je psán formou fiktivního dopisu židovského básníka H. Sonnensteina-Sonky (1889-1953), charismatického dobrodruha, anarchisty, později zakladatele KSČ, vězně v nacistickém koncentráku v Osvětimi a nakonec v padesátých letech za Gottwaldovy vlády odsouzeného za kolaboraci s Němci. Autor románu vychází z jednoho z mála dochovaných dokumentů, dopisu, který psal Sonnenstein z vězení na Mírově Rudolfu Slánskému. Kolem tohoto dokumerntu vytvořil pozoruhodný obraz člověka, který přežil několik režimů, znal řadu osobností nejen českého, ale i světového kulturního a politického života své doby, a v trestnici na Mírově také v roce 1953 zemřel. Nedostatek materiálů, které by objektivně dokumentovaly Sonnenscheinův jistě zajímavý život a činnost, dovolil autorovi rekonstruovat jeho obraz jako portrét rozpolceného intelektuála dvacátého století, člověka, soustředěného především na sebe sama a jednajícího v souladu s hystrionskými rysy své povahy, který absurdním způsobem ztělesňuje nejen složitost své doby, ale i paradoxy lidské sebereflexe. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz