Tolik hrůzy, co zažil Josef Brosik během bojů na východní frontě, nikdy před tím ani potom nezažil. Byl svědkem nemilosrdných střetů s nepřítelem, umírání kamarádů, zakusil hlad i třeskuté mrazy. To co viděl, se mu zarylo hluboko do paměti a v knize znovu ožívá. Při líčení osudů německých vojáků v Rusku nic nezamlčuje ani nepřikrášluje. Vzpomíná na brutalitu bojů, na obrovské lidské ztráty, kdy téměř celý jeho pluk byl zničen hned po prvním kontaktu s nepřítelem. Přežil tehdy jako jeden z mála. Následně se stává spojkou, je to oblíbená, ale náročná služba. Díky ní se setkává s mnoha jednotkami i důstojníky a dozví se o podmínkách na východní frontě mnohem víc než jeho kamarádi. Protože mluví rusky, brzy také ví poměrně hodně o tom, co si civilní obyvatelstvo a ruští vojáci myslí. Josef Brosik vidí smrt spolubojovníků, s jinými se nečekaně znovu setkává… Všichni chtějí znát odpověď na otázku: „Kdy už tahle nekonečná válka skončí?“ Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz