Básnická sbírka filosofujícího lyrika spojuje romantický étos s tradiční českou lyrikou, v jejímž základě se nachází básnická obdoba toho, čím kdysi ve vztahu k obecné gramotnosti býval krasopis.V tomto duchu se tu také přetváří a mění poetično, které bylo kdysi vlastní tzv. prokletým francouzským básníkům. Hlavní osou této rozvrstvené sbírky zachycující i některé Suchanovy rané básně z 80. let (již) minulého století je ovšem, jak dokládá i titul celé sbírky, erotická Sapfó, Sokratova "desátá Múza". Básnířka Sapfó a dialektik Platón, zdánlivě navzájem tak různí a protichůdní, jsou zde nahlas přiznanou a pozvanou kmotřenkou a hostem na tomto bohatém banketu, při němž, jak v Platónově Symposiu, jde o to, jak postihnout a zachytit uhrančivý smysl a přirozenost lidské lásky a touhy v situacích, momentech a místech, kde krása a její smysl se znovu obrozují a nenechávají se zamlčet ani zapřít. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze