Součást kulturního dědictví Moravy tvoří obdivuhodné keramické výrobky – fajánse. Počátky fajánsové výroby jsou spojeny s působením novokřtěnců, kteří ji na moravském území zavedli na sklonku 16. století. Po bitvě na Bílé hoře však jako nekatolíci byli ze svých domovů vypovězeni. Většina z nich se přesunula na dnešní západoslovenské území, na němž výroba fajánsí pokračovala. Po rozkladu zdejších novokřtěnských komunit odešli někteří řemeslníci na Moravu, kde na počátku 18. století založili dílny. V moravských lokalitách probíhalo zhotovování fajánsí až do poslední čtvrtiny následujícího věku. Výrobky moravských džbánkařů se staly výraznou součástí zdejší lidové kultury. Svým vzhledem a řemeslnou kvalitou přitahovaly zájem sběratelů a badatelů již v 19. století. O rozvoj jejich poznání se zasloužila řada osobností, jejichž působení je spjato s Moravským zemským muzeem v Brně, v němž na počátku 20. století vznikla jedna z nejvýznamnějších sbírek fajánsí ve střední Evropě. Předložená publikace o pozoruhodném souboru lidových fajánsí uloženém v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea by chtěla přispět k hlubšímu poznání památkového materiálu a k rozvoji jejich studia. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz