Rozšířená reedice výboru z poezie současného populárního českého básníka obsahuje ukázky z jeho patnácti lyrických sbírek, které vznikaly přibližně od počátků sedmdesátých let.Antologie je sestavena především z těch sbírek, v nichž se autor pokusil o vážnější podtón, úvahu či zamyšlení. Ani v těchto okamžicích však Žáčkova poezie nepostrádá ironii, lehkost a hravost, které jsou dominantním stavebním kamenem jeho tvorby. Například odpověď na téměř filozofickou otázku "co jsme?" spěje do přímočaré humoristické koncovky, vzpomínka na krajinu dětství přes všechnu hořkost a tíhu v sobě nese i "rolničky smíchu" a ranní touha "s divokou chutí napsat báseň" postupně vyprchává vlivem běžných rodinných starostí. V lyrických reflexích se Žáček navíc projevuje jako suverénní a spontánní tvůrce s kultivovaným stylem, používající klasickou rýmovou podobu v duchu seifertovské a nezvalovské tradice. Básně jsou v tomto výboru často prokládány úryvky z kritických ohlasů, článků a statí, jež doplňují portrét této výrazné osobnosti současné české literatury. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR