V pořadí čtvrtá sbírka poezie českého básníka, prozaika, dramatika a scénáristy obsahuje verše, které vznikaly v letech 2017-2018. V šesti oddílech zůstává Jiří Daníček věrný svému poetickému vyjadřování, které sází na jemný melancholický tón zesílený kultivovaným civilním projevem. V jeho básních nalezneme odkazy mýtů a dávných legend, promítané do znepokojivých gest, jež se vyrovnávají s neúprosností času. Jsou tu i jinotaje loutkových divadel, jakoby trhací kalendář, v němž se střídají obrazy nevlídného světa, reprezentovaného ruskými guberniemi a chvějivým zrcadlením, v němž se odrážejí "světla strážních věží" i ostnaté dráty s cejchem podsvětí. I přes tyto nevábné vize tu ale zůstává i víra v člověka, v naděje a ve sny, v nichž se občas objeví i "cosi jako úsměv", takže i proto mohou být považována za dar a "slova požehnání". Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze