Počet záznamů: 1  

Německá klasická filosofie, jeden z theoretických zdrojů marxismu


  1.  Ojzerman, Teodor Il‘jič, 1914-2017 - Autor
    1. vyd. - Praha : SNPL, 1956 - 46 s. ; 8°
     německá filozofie  marxismus
     studie
    SignaturaC 27.588
    Umístění
    Německá klasická filosofie, jeden z theoretických zdrojů marxismu
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( sklad )k vypůjčeníC 27.588   

    Info*RETROKATALOGIZACE - ZKRÁCENÝ ZÁZNAM*
    Údaje o názvuNěmecká klasická filosofie, jeden z theoretických zdrojů marxismu / T.I. Ojzerman ; [z ruského originálu ... přeložil Josef Šimánek]
    Záhlaví-jméno Ojzerman, Teodor Il‘jič, 1914-2017 (Autor)
    Údaje o vydání1. vyd.
    Vyd.údajePraha : SNPL, 1956 (Rudé právo)
    Fyz.popis46 s. ; 8°
    Číslo nár. bibl.cnb000723202
    Poznámky3300 výt.
    OriginálNemeckaja klasičeskaja filozofija odin iz teoretičeskich istočnikov marksizma
    Předmět.hesla německá filozofie * marxismus
    Forma, žánr studie
    Konspekt14 - Filozofické systémy a hlediska
    MDT 14(430) , 141.82 , (048.8)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Německá klasická filosofie, jeden z theoretických zdrojů marxismu
    Významnou úlohu v historickém procesu utváření marxistické filosofie měli někteří představitelé německé klasické filosofie. Autor brožury sleduje historické podmínky vzniku a vývoje německé klasické filosofie, zastavuje se u Kanta, Fichta a Schellinga, a hlavní pozornost zaměřuje na Hegela a Feuerbacha. Kriticky hodnotí Hegelovu soustavu objektivního dialektického idealismu, snaží se postihnout její racionální jádro, neupírá zásluhu Hegelovu v rozvinutí a rozpracování otázky dialektiky, vyvozuje však nutnost hlubokého pochopení zásadní protikladnosti mezi dialektikou marxistickou a idealistickou dialektikou Hegelovou, jako jednu z nejdůležitějších podmínek k správnému poznání dialektického materialismu. Předposlední kapitolu své studie věnuje autor Feuerbachovi. Vyzdvihuje jeho zásluhu o rozpracování problému materialistického pojetí přírody, hmoty a pohybu, času a prostoru, jeho zásluhu o boj proti agnosticismu, tmářství, kriticky však hodnotí anthropologický charakter jeho učení, třídní nedůslednost, ignorování logických forem myšlení, v nichž se odrážejí dějiny poznání a vývoj společenské praxe, nepochopení rozpornosti poznávacího procesu a pod. V závěru pak poukazuje na kvalitativní odlišnost Marx-Engelsova historického a dialektického materialismu od všech předcházejících pokrokových filosofických učení. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.