Stručné příběhy a útržky rozhovorů klientů i personálu hospice. Vložena jsou i poděkování pozůstalých a těch, kdo fungování tohoto zařízení poznali.Knížka, ve které jsou zaznamenány veselé příhody ze života prachatického hospice. Lze v ní nahlédnout pod roušku hospicového světa, který je hezčí, radostnější, bezbolestnější i veselejší, než si mnoho lidí myslí. Ano, v hospicích se umírá. A ten prachatický není výjimkou. Své poslední dny však člověk nemusí prožít v bolesti a zoufalství. Může být obklopen rodinou, rekapitulovat prožité roky a přemýšlet o věčnosti. Umírající se může i smát. Příběhy, které se skutečně staly, jsou toho dokladem. Pokud je humor kořením života, proč by nemohl okořenit také odchod do nebe? Odlehčené příhody prokládáme citacemi z dopisů pozůstalých. Ti oceňují profesionalitu a empatii, kterou pracovníci hospice pacientům prokazují. Ceduli "Ticho léčí" v Hospici sv. Jana N. Neumanna nikde nenajdete. Mohlo by tu ale viset upozornění: Láska pomáhá. A humor taky! Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze