V letech 1871-1872 poprvé vydaný a stále ještě rozporné soudy vyvolávající román, označovaný spolu se Zápisky z podzemí a s Bratry Karamazovými za nejtendenčnější dílo Dostojevského. Autor, odvrátivší se od revolučně demokratického tábora, v něm vyšel ze skutečné události, politické vraždy a stíhajícího ji soudního procesu, ale užil jí k svým účelům. Podrobil příkré kritice, uznané pokrokovou literární vědou za pamflet, ruské osvobozenecké hnutí šedesátých let i západoevropské dělnické hnutí a v četných postavách románu tendenčně vykreslil skutečné osobnosti a hodnotil jejich povahy a činy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR