Habsburská říše je nenávratnou historií, a přesto dodnes není jen věcí historiků. Potvrzuje to zájem čtenářů, znásobený ještě tím, že naše nakladatelství byla v minulých desetiletích nucena knižní produkci s touto tematikou citelně omezovat. K několika titulům, které vyšly v posledních letech, přistupují nyní vzpomínky Leopolda Toskánského alias Wölflinga, arcivévody jedné větve habsburské dynastie. Spíše než o Dějinách s velkým D se v této knize dočteme o každodennosti císařského dvora ve Vídni, zejména však o autorově vlastním osudu, poznamenaném tím, že se dávno před první světovou válkou a rozpadem monarchie z vlastního rozhodnutí zřekl svého privilegovaného postavení. Dospěl k tomu po dlouholetém nelítostném boji s císařem Františkem Josefem a arcivévodou Františkem Ferdinandem ďEste za své duchovní a občanské osvobození; první ho připravil o jedinou a skutečnou lásku, druhý zničil jeho životní dráhu námořníka a vojáka. Takříkajíc v nedbalkách tu vystupuje v četných epizodách rakouský císař František Josef, následník trůnu František Ferdinand, císařovna Alžběta, korunní princ Rudolf, německý císař Vilém II. a jiní. S autorem jako námořním důstojníkem cestujeme na Dálný východ, nahlížíme do poměrů v rakouské armádě - ale i v blázinci, kam ho císař poslal, aby se ho dočasně zbavil. Prožijeme s ním dvojí nevydařené manželství. Když do jeho života vpadne Velká válka a skončí rozpadem monarchie, ocitne se na mizině. Sledujeme jeho anabázi při hledání práce, v níž je jako padesátiletý člověk bez praxe v beznadějné nevýhodě vůči mladším. Vystřídá řadu příležitostných zaměstnání: píše adresy na obálky, je pomocníkem lichváře, genealogem válečného zbohatlíka, pouličním prodavačem párků, pojišťovacím a reklamním agentem, hercem, neúspěšným hokynářem... Jeho břemeno mu činí lehčím nezištná mladá přítelkyně Claire. "Mohu sice být občas na dně," končí svou upřímnou, lidsky působivou a v jistém směru stále živou zpověď, "ale jen zřídkakdy jsem skleslý na duchu." Není mnoho knih, o kterých bychom mohli říci: Je dobrá pro chvíle pohody - ale i nepohody. Takže nemůže zklamat nikoho. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU