Ruský seržant Gríša uteče ze zajateckého tábora německého na východní frontě, zabloudí v lesích mezi vojenské utečence, jimž hospodaří žena. Tato žena mu půjčí známku a oděv svého prvního muže Bjuševa a jako Bjušev je Gríša chycen a odsouzen pro špionáž k smrti. Pod smrtelnou hrůzou se přizná, že není Bjušev, jeho pravá osobnost je zjištěna představeným z tábora, ale jeho případ se stává otázkou kompetence dvou vojenských sborů, vlastně dvou generálů, či jdeme-li ještě hlouběji, dvou generací, staroprušácké a novoprušácké. Nebohý Gríša je při této tahanici tak dlouho smýkán mezi životem a smrtí, že se mu ten neklid z duše zprotiví, a on vyčerpán propase poslední příležitost k záchraně, kterou mu poskytují lidé, dobře s ním smýšlející. (M. Majerová.) Na vojensko-právním případu, jehož obětí je ubohý prosťák, ilustruje A.Z. prušáckou tupost a domýšlivost. "Gríša" je 3. částí rom. cyklu nazv. "Velká válka bílých mužů". Ost. díly: Mladá žena z r. 1914, - Výchova před Verdunem, Nastolení krále. - Tetralogie je kategorickým odsudkem imper. války. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR