Do druhého svazku povídek jsou zařazeny i práce z let 1856-58, t. j. z pozdějšího tvůrčího období Němcové. Úhelný kámen svazku tvoří pov. V zámku a v podzámč. Teprve když v podzámčí vypukne cholera, ohrožující stejně bohaté jako chudé, začne se panstvo starat o ubohý lid. "Nikdo v naší literatuře nevystihl tuto sobeckost, zbabělost i surovost pánů tak jako Němcová v této povídce." (Nejedlý.) Další povídkou svazku jsou Chudí lidé: největší půvab této povídky spočívá v tom, jak se autorce podařilo vylíčit domek a rodinné ovzduší v domě kupce Hlouška. V Dobrém člověku je položen vedle sebe život na českém venkově a život - především českých učedníků a služek - ve Vídni: nejživotnější, realistickou postavou této povídky je forman pantáta Hájek. Chyže pod horami je oslavou Slovenska a prostého života jeho lidu. V pov. Pan učitel podává Němcová jednak zidealisované vzpomínky na vlastní školská léta, jednak kreslí vzor učitele, jak si jej sama představovala. Nedokončený už obrázek Cesta z pouti svazek uzavírá. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR