Cyklus 12 povídek z našeho hornického severu, hlavně z Mostecka, je dokladem sociálního vývoje našich pracujících od 90. let min. století až po dobu nejnovější. Hornické mámy a staří havíři vzpomínají na dobu stávek, demonstrací a panského útisku za Rakouska, pak na opětnou persekuci za 1. republiky. Dvě povídky vystihují ovzduší na dolech za 2. války a v revolučním zápalu, další pak jsou dokumentem havířské stavovské cti a lásky k práci pod zemí ve prospěch celku. Budování socialistické republiky nachází i v hornickém kolektivu lidi pochybovačné, ale poúnorový elán soutěžení strhuje všechny na novou cestu do nového života. Závěrečná črta "President a havíř" pěkně líčí prosté a upřímné přijetí hornické delegace u presidenta Gottwalda. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR