Téměř všechny povídky se týkají dětí a mladých lidí, kteří ve válečných podmínkách prožívají těžká léta vlastní puberty. Autor chtěl především dosvědčit, že lidská solidarita je silnější než sobectví a zbabělost, k němuž nutí člověka prostředí a doba, a že i zcela morálně zbědovaní chlapci z ghetta jsou ve svém základu krásní a čistí, neboť neváhají dát v sázku život za své kamarády. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze