Sbírkou Vladimíra Suchana občas prochází zarmoucený povzdech nad tím, v jakých morálních rozměrech se nachází současná společnost, kterou lze považovat za jakési prázdno na klíč, a to nejvíce z toho důvodu, že zcela postrádá ducha i etiku. Na druhé straně však dokáže autor rozehrát i jemně erotické motivy, všímá si výjimečného dlouholetého naplněného citového vztahu a hned zase kategorie smrti. Vrací se tqaké do antiky či k námětům z literární klasiky a v některých verších se zamýšlí i nad úlohou poezie ve světě, jenž tu leží v zradě, / na dřeň rozprodán a klamán. Zjišťuje, že i dnes může člověk v sobě nalézt v řeči přirozené krásy slova, jimiž dokáže formulovat myšlenky, propojené se smrtí a životem, s tím, co nás obklopuje a s čím se setkáváme a zachytí jak podobu svého nitra, tak i odraz civilizace, jež se stala základní součástí jeho bytí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz