Number of the records: 1
Národní umělec Zdeněk Štěpánek
sound recording
Štěpánek, Zdeněk, 1896-1968 - Performer
00:49:09
099925087722 9999250877221
Bezruč, Petr Čapek, Karel Gorkij, Maxim Neruda, Jan Jirásek, Alois Rostand, Edmond Shakespeare, William Štěpánek, Zdeněk - Performer Bolek, Emil - Performer Dohnal, Jiří - Performer Karen, Bedřich - Performer Krejča, Otomar - Performer Sejk, Soběslav - Performer Smolík, František - Performer Švorc, Václav - Performer
audioknihyTitle statement Národní umělec Zdeněk Štěpánek Main entry-name Štěpánek, Zdeněk, 1896-1968 (Performer) Publication Supraphon a.s. 2019 Manufacture Supraphon a.s. Phys.des. 00:49:09 Note K DISPOZICI POUZE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ Another responsib. Bezruč, Petr
Čapek, Karel
Gorkij, Maxim
Neruda, Jan
Jirásek, Alois
Rostand, Edmond
Shakespeare, William
Štěpánek, Zdeněk (Performer)
Bolek, Emil (Performer)
Dohnal, Jiří (Performer)
Karen, Bedřich (Performer)
Krejča, Otomar (Performer)
Sejk, Soběslav (Performer)
Smolík, František (Performer)
Švorc, Václav (Performer)
Form, Genre audioknihy * Divadlo, rozhlas * Česká beletrie * Biografie, memoáry * Světová beletrie Country Česko Language čeština Document kind Audio documents Z komentáře Zdeňka Štěpánka (resp. citace z jeho knihy Vzpomínky) k původnímu LP 1218 0551 "Zdeněk Štěpánek" vydanému v Supraphonu v roce 1976 a nyní vydávanému poprvé digitálně: Někdy se mi stávalo, nejčastěji v noci, když jsem byl ve varně lihovaru sám a čerpal vodu, že jsem zapomněl na stroj, na pumpu i na kotelnu a pustil jsem se do světa snů a přeludů. To jsem býval nejšťastnější. Fotografie herců a hereček oživovaly přede mnou a v blikavém světle svíčky přicházeli ke mně herci živí a promlouvali ústy básníků, které jsem znal zpaměti. Tehdy i já jsem oblékal nejrozmanitější kostýmy a hrál s nimi. Letěl jsem na křídlech fantazie do světa nejkrásnějších iluzí. Parní stroj běžel vytrvale a pravidelně, jeho tep splýval s tepem mého srdce, ani jsem ho nevnímal. To vše je za mnou. Sen se mění ve skutečnost. Jedu k divadlu... Režisér se na mne vztekle podíval a už bác, má líčidla letěla do kouta, kde se roztříštila o stěnu."Tam se budete líčit, kandrdase!". Nikdo nepromluvil ani slovo, atmosféra byla hrozná. Sbíral jsem ze země líčidla a byl jsem rád, že jsem mohl být skloněn hodně k zemi, aby neviděli slzy. Začalo se hrát. ..Hlava se mi zatočila, vyjeveně jsem se díval na sál naplněný obecenstvem, svítilo se acetylénem a v sále hořelo několik hořáků. Sál se mi zdál obrovský, zvláštní horko a podivný pach mi zarazil dech. Rampa mne oslnila. Nápověda se napil piva, což mne poněkud uklidnilo a už jsem spustil. "Vynajít mám ty, kteří jsou tu psáni...". Přišla chůva, paní Chlumská, a hrála tak báječně a tak skvěle mi nahrávala, že jsem ztratil všechnu bázeň, a když jsme oba odcházeli z jeviště, hledištěm zaburácel nadšený potlesk. Paní Chlumská mi dala pusu a pozvala mne na druhý den k obědu. Cítil jsem, že mne přijali do cechu. Tu noc jsem ve své komůrce nemohl dlouho usnout. Stále jsem slyšel šumivý, opojný hlas aplausu. První krůček k herectví byl učiněn a cítil jsem jasně a určitě, že bych ho nedovedl udělat zpátky. Jsem šťasten, že jsem ho neudělal.Loading…
Number of the records: 1